Seznamte se s probiotiky

Co jsou probiotika

Výraz „pro biotic“ pochází z řečtiny a znamená „pro život" a tvoří vlastně opak k výrazu antibiotikum. Jedná se o mikroorganismy, které jsou pro náš organismus prospěšné hned z několika důvodů. Kromě toho, že pomáhají při trávení a zpracování potravy, mají nepřímo vliv také na imunitu.

Mimo to, většina probiotických bakterií přežívá v gastrointestinálním traktu (GIT). Při jejich růstu dochází k přeměně látek a energií. Bakterie vytváří kyselé prostředí (snižují pH), tím vytěsňují patogenní bakterie a zabraňují v jejich množení. Nízké pH a kompetice o zdroj živin a životní prostor inhibuje růst patogenních bakterií.

V lidském těle žije několik set druhů bakterií a pokud jsou v rovnováze, vše funguje tak, jak má. Někdy se ale rovnováha bakterií přehoupne ve prospěch nežádoucích – patogenních. Nejčastěji vlivem užívání některých léků, změnou stravy, rozvojem infekcí a zánětů, stresem, velkým množstvím alkoholu anebo ozařováním. Tím dochází k narušení přirozené rovnováhy v GIT a vzniku potíží. Probiotika sama neléčí, ale je možné je užívat jako doplňkovou léčbu vyskytnou-li se tyto potíže:

• průjem
• zácpa
• kvasinková infekce v pochvě
• kvasinková infekce v ústní dutině (soor)
• ekzém
• intolerance laktózy
• užívání antibiotik
• zánětlivá a autoimunitní onemocnění střev

Podstatné je, že ve skupině bakterií mléčného kvašení jsou zahrnuty ty bakteriální druhy, které jsou obecně považovány za bezpečné. To znamená, že jejich aplikace nepředstavuje pro člověka žádné riziko.

Probiotikum je tedy živý mikroorganismus přidávaný do potravin či krmiv, který má příznivě ovlivnit zdraví konzumenta zlepšením rovnováhy jeho střevní mikroflóry. Probiotické kmeny bakterií potřebují vhodné podmínky pro růst, jsou velmi citlivé na kyselost prostředí, změny teploty, přítomnost kyslíku a mimo jiné se ovlivňují navzájem. Je velmi vhodné a prospěšné užívat spolu probiotiky i pomocné látky tzv. prebiotika. Tyto látky tvoří vhodný zdroj živin pro bakterie a přispívají k tomu, aby probiotické bakterie měly vhodné podmínky pro růst, množení a zakládání nových kolonií. Mezi prebiotika patří například inulín a pektiny, tedy rozpustná vláknina, které naše tělo nedokáže strávit, ale vytvoří podmínky pro růst probiotik. Nachází se především v ovoci a zelenině. Pokud zkombinujeme prebiotika a probiotika dohromady, vzniká synbiotikum. Poslední dobou se častěji začíná skloňovat pojem postbiotikum, a to především v souvislosti s náhradní kojeneckou výživou. Jsou to látky, které jsou výsledkem metabolického procesu baktérií a mají význam pro funkci imunitního systému.

Funkce probiotik začala být poprvé vnímána v roce 1908 I. I. Mečnikovem, nositelem Nobelovy ceny za fyziologii, který poprvé popsal imunomodulační funkci střevních a žaludečních bakteriálních kolonií. V současné době je vědecký zájem o probiotika na vzestupu, a to zejména v souvislosti s jevem antibiotické rezistence a díky příklonům k podpůrným a obecně profylaktickým léčebným metodám.

Kmeny, se kterými se nejčastěji setkáte

Bakterie mléčného kvašení (laktobacily) – Lactobacillus casei, Lactobacillus rhamnosus, Lactobacillus acidophilus. Lactobacillus reuteri mění laktózu na kyselinu mléčnou, která vytváří ve střevech kyselé prostředí, nepřátelské pro patogenní bakterie. Kromě toho, že napomáhají při trávení, brání růstu bakteriím, které vyvolávají střevní záněty a průjem, jako například Salmonela.

Bifidobakterie – Bifidobacterium bifidum, Bifidobacterium longum, Bifidobacterium animalis, Bifidobacterium infantis a mnoho dalších. Jsou často v doplňcích v kombinaci s laktobacily a vzájemně se jejich účinek doplňuje. Jsou to první bakterie, se kterými přijde do styku novorozenec při průchodu porodními cestami a osídlí jeho trávicí ústrojí. Nachází se také v mateřském mléku a vytváří základ pro budování imunitního systému dětí. Porod císařským řezem, či podávání umělé dětské výživy může negativně ovlivnit mikroflóru dítěte a následně vývoj imunitního systému a zažívání.

Enterobakterie – Enterococcus faecium. Pomáhají při průjmech, které způsobuje užívání antibiotik.

Kvasinky – Saccharomyces boulardii. Osvědčily se při cestovatelských průjmech, protože zlepšují odolnost vůči cizím baktériím. Také pomáhají při léčbě a prevenci zánětu tlustého střeva a při průjmech spojených s užíváním antibiotik.

Jaké potraviny obsahují laktobacily?

Jak již je v úvodu zmíněno, nejčastějším zdrojem zdraví prospěšných probiotik jsou kysané mléčné výrobky. Zvláště ty, kde je uvedeno, že jsou obohaceny kmeny probiotik. Většinou jsou doplňkové kmeny citovány na obalu. Koncentrace v mléčných výrobcích je uváděna normou v minimálním množství 10⁶ CFU / 1 g výrobku na konci záruky. Jednotka (zkratka) CFU je odvozená z anglického výrazu Colony Forming Units a vyjadřuje kolik jednotek je schopných množit se a tvořit nové kolonie.

V lékárnách jsou dostupné doplňky stravy v různých lékových formách. Kapky vhodné pro děti, kapsle nebo tablety rozpustné v ústech a také kapsle, které se zavádějí lokálně do pochvy. Když pozorně čtete složení, zjistíte, že všechny obsahují vícero různých kmenů prospěšných bakterií. Zde se koncentrace uvádí v hodnotách od 10⁸ do 10¹¹ CFU / gram nebo mililitr.

Je také vhodné zařadit do jídelníčku zakysané výrobky, které byly doplněny o kmeny probiotik. Ve výrobcích jsou sice koncentrace probiotik nižší než v doplňcích stravy prodávaných v lékárnách mají výrazně vyšší přidanou hodnotu pro spotřebitele.

Je nutné zmínit, že Evropský úřad pro bezpečnost potravin EFSA – European Food Safety Authority ale nenalezl příčinný vztah probiotik ke zdraví, nicméně doporučení na konzumaci nikterak neomezil ani dále nekomentoval. Jeho vyhláška se týká výhradně tzv. Health Claims – zdravotních tvrzení – uváděných na obalu některých potravin, zejména na mléčných výrobcích – jogurtech.

Jogurt je vedle dalších mléčných výrobků, jako například acidofilní mléko či kefír, typickým příkladem funkční potraviny obsahující probiotikum. V době nedávné byl jogurt propagován v reklamách téměř jako náhrada léku, který vás ochrání před chřipkou a nachlazením. Z tohoto důvodu se EFSA postavila těmto ryze komerčním tlakům a veškerá zdravotní reklamní tvrzení anulovala. A to jak výrobcům čistých kultur, tak výrobcům produktů, kde byly použity probiotické kmeny.

Nicméně veškeré výzkumy a zdravotní dokumentace zůstaly, pouze nesmí být použity pro komerční účely.  Případná nová zdravotní tvrzení budou muset být náležitě doložena.

Pasivní probiotika

Probiotické kultury fungují především na bázi mléčných bakterií rodu Lactobacillus. Klasickým příkladem je většina kysaných mléčných výrobků nebo výrobků obsahujících mléčné kultury. Probiotikum může v kombinaci s prebiotiky (které se však předpokládají být běžnou součástí vyvážené stravy) krátkodobě zlepšit prostředí uvnitř žaludku a střev. Jejich rezistence je však vůči prostředí uvnitř žaludku a střev minimální, a proto jim není umožněná replikace, a tedy ani výraznější zásah do přirozených metabolických procesů organismu. Přestože jejich funkce bývá vyzdvihována především farmaceutickými společnostmi, jejich reálný efekt je sporný. Některé nezávislé studie například ukazují, že se konzumací těchto potravin mikroflóra téměř nemění.

Aktivní probiotika

Probiotické kultury jsou schopny výrazněji ovlivňovat přirozené metabolické procesy organismu, a to nejčastěji v interakci s prebiotiky. Klasickým příkladem aktivního probiotika jsou bakterie Enterococcus faecium nebo Streptococcus thermophilus v kombinaci s laktobacily a prebiotiky.
Aktivním probiotikům se připisuje schopnost:

• Podporovat přirozený metabolismus
• Podporovat imunitu
• Napomáhat hojení
• Blokovat nežádoucí enzymatické projevy
• Zabraňovat tvorbě toxických látek

Aktivní probiotika je možné dále dělit

Imunomodulační probiotika (probiotika podporující imunomodulační procesy)
Probiotika schopná výrazněji podpořit imunomodulační metabolické procesy organismů. Podléhají však prostředí uvnitř žaludku a střev a nejsou schopna trvale kolonizovat zažívací trakt.

Probiotika se schopností sebereplikace
Probiotika částečně rezistentní nebo rezistentní, která odolávají vlivu prostředí uvnitř žaludku a střev a jsou schopna toto prostředí kolonizovat.

Imunomodulační probiotika se schopností replikace
Probiotika schopná svým působením výrazněji podpořit imunomodulační metabolické procesy organismů. Kolonizují prostředí uvnitř žaludku a střev a v laboratorních podmínkách vykazují teoretickou schopnost doživotní replikace vlastních kmenů. Jejich význam je vyzdvihován především v otázce antibiotické rezistence a holistické medicíny, je také zkoumán jejich vliv na léčbu v případě onkologických onemocnění.
Za nejvýznamnější součinná imunomodulační probiotika se schopností replikace lze považovat rody Lactobacillus, Bifidobacterium a bakterie Enterococcus faecium a Streptococcus thermophilus.